Josef Hájek
Josef Hájek se narodil ve své milované Opavě ve Slezsku, kde prožil praktický celý svůj život. Po ukončení základní školy odešel do Tábora, kde vletech 1966–1970 vystudoval SPŠ strojnickou se zaměřením na dobývací (důlní) stroje. Po maturitě začal pracovat na různých místech ve Slezsku (Krnov, Opava) většinou ve firmách zabývajících se těžbou či zpracováním kamene. V revolučním roce 1989 pracoval ve funkci ředitele kamenolomu v Mladecku na Opavsku a ihned se pustil do privatizací a podnikání.
Přelomovým se pak stal rok 1994. V říjnu 1993 vyhrál privatizační konkurz a dne 1.dubna 1994 mohl převzít kamenolom v Jakubčovicích nad Odrou. Následovalo deset let úspěchu, zvyšování těžby i její kvality a stále zlepšování pozice na trhu s kamenivem.
Jako každého kluka i Josefa bavil fotbal. Když pak byl kamarády osloven zda by se nechtěl stát rozhodčím souhlasil a pak s píšťalkou strávil více než deset let, zejména pak v krajských soutěžích. V této době rovněž pracoval na OFS v Opavě ve funkci předsedy STK. Když v roce 1987 začal v tehdejším Ostroji Opava hrát v žácích syn Josef ihned se pustil do podpory mládeže Slezského klubu. V roce 1991 se spojil s p.Sommerem a vstoupil poprvé do tehdy živořícího slezského klubu. Klub se záhy stabilizoval a začal usilovat o postup mezi elitu do 1. ligy. Jeho sen byl nejen postup, ale dostat se mezi špičkové kluby a jednou hrát Ligu mistrů. Ruku v ruce dochází k vyvrcholení privatizace a tak poprvé odchází v březnu 1994 z opavského klubu. V druhé polovině devadesátých let „inkognito“ podporuje mládež v SFC a to prostřednictvím kamaráda p.Jakubka.
V roce 1998 se pak rozhodl, že v Jakubčovicích se ujme místního fotbalu a pokusí se během 5 let postoupit z nejnižší soutěže IV.třídy do krajského přeboru. Úkol byl splněn a v roce 2003 se oslavoval postup do krajského přeboru. Mezitím sestupuje Opava z 1. ligy, dochází ke změně majitele a Hájek, přesto že má své „Jakuby“, se stává akcionářem klubu a členem představenstva SFC Opava. Když v roce 2003 prodává Město svůj podíl, odchází i on a dále se věnuje jen svému klubu. V klubu působí jako hlavní trenér Lojza Grussmann a z Opavy postupně přicházejí, do manažerské funkce p. Jakubek a hráči v čele s Janem Baránkem. Výsledkem jsou další, již neplánované postupy a to až do 2. ligy. Celkem tedy osm postupů za sebou!
V roce 2005 po opavském krachu nabízí Městu spolupráci a postupný převod soutěže z Jakubčovic do Opavy. K dohodě však nedochází a tak ihned po postupu Jakubčovic do 2. ligy začíná jednat o převodu licence na jiný subjekt.
Začátkem srpna se dozvídá o své zákeřné nemoci. V té době již vlastní dva koně. Rozhodne se zakoupit devastovaný areál bývalého státního plemenářského podniku Albertovec a s vervou sobě vlastní začne uskutečňovat další sen – stát se vítězem Velké pardubické.
Po postupu do II. ligy ke konci podzimu 2007 opět oživuje svou touhu dočkat se svým klubem met nejvyšších, proto po dohodě s představiteli Dukly převádí druholigovou licenci a vrací po dlouhých 10 letech dříve „slavný klub“ Dukla Praha na profesionální scénu a druholigový fotbal zpátky Na Julisku.
Bohužel zákeřná nemoc je silnější a již na jaře 2008 ztrácí zrak a může tak sledovat utkání jen s doprovodem. V pondělí 13. října v ranních hodinách pak nemoci podléhá několik hodin po nešťastné Velké pardubické, kdy sice jeho kůň zvítězil, ale byl diskvalifikován a nejlepší kůň stáje musel být utracen.
Zemřel tak velký člověk s velkými plány, z nichž se ne všechny podařilo uskutečnit. Přesto dvakrát pomohl Opavskému klubu v těžkých dobách, osmkrát postoupil se svými Jakubčovicemi a zachránil a pozvednul hřebčín Albertovec.
Čest jeho památce!
