Tomáš Kulvajt působil na Julisce sedmnáct let. Jeho začátky jsou spojené ještě s hráčskou kariérou, když do Dukly přišel z Bohemians Praha. "Po přesunu z Jakubčovic se Dukla objevila znovu na profesionální fotbalové mapě a já přicházel s cílem pomoci týmu s udržením ve druhé lize, což se povedlo."
Následná změna vlastníků klubu pomohla také Kulvajtovi, jehož hostování se proměnilo na trvalý přestup. "Podepsal jsem s Duklou dvouletou smlouvu s tím, že po jejím skončení budu moci trénovat mládež, pokud budu mít zájem," dodává.
Hraní a trénování jsou dvě velmi rozdílné věci, ačkoliv se v mnohém prolínají. Vzpomínky na své začátky popisuje také pětačtyřicetiletý trenér. "Začal jsem koučovat poměrně brzy už při svém profesionálním hraní. V době, kdy jsem hráčsky působil v Mladé Boleslavi jsem zároveň začal trénovat žáky a následně dorost v Českém Brodě, odkud pocházím. Čerpal jsme od trenérů, kteří mě trénovali a postupně se začal do trenérské problematiky více ponořovat."
Fotbal s sebou přináší mnoho radosti i smutku. Je však jedna věc, kterou měl Kulvajt nejraději. "To, co je na obou rolích to nejlepší, je atmosféra fotbalové kabiny. Tam se děje vše důležité, co se pak přenáší na hřiště."
Rodák z Českého Brodu se v jednatřiceti letech rozmýšlel, zda pokračovat v profesionálním hraní fotbalu. Nakonec však zvolil trenérskou cestu i kvůli tomu, že cítil stagnující výkony s přibývajícím věkem. "Začal jsem se více vzdělávat, studovat licence a samozřejmě jsem se nejvíce naučil praxí od svých kolegů Jardy Hynka a Petra Fišara. V Dukle jsem ještě při hraní pomáhal se staršími žáky, pak jsem plnohodnotně přešel k dorosteneckým kategoriím."
Tomáš Kulvajt si prošel také pozicí asistenta v první lize u Pavla Drska a Romana Skuhravého, během této doby k tomu ještě zastával roli hlavního trenéra B-týmu. "Toto období bylo hodně náročné, ale nasbíral jsem tu hodně zkušeností."
Největší úspěch, kterého trenér mládežnických kategorií může dosáhnout, je vychovávat hráče do profesionálního fotbalu. Z A-týmu FK Dukla Praha, kteří prošli mládežnickými kategoriemi a následně uspěli v profesionálním fotbale, můžeme zmínit z bývalých hráčů Michala Bezpalce, Michala Jeřábka, Dana Tetoura nebo Matěje Hanouska. Ze současného A-týmu Dukly pak Jana Šťovíčka, obránce Davida Ludvíčka, Ondřeje Ullmana, Jiřího Hrubeše, Jakuba Jeřábka, Davida Kozla nebo Štěpána Šebrleho, Filipa Špatenku a přibývají další.
V posledních ročnících tkvěly úspěchy pětačtyřicetiletého trenéra především s kategoriemi U18 a U19. "Když jsem přicházel ke staršímu dorostu, cílem bylo postoupit s nejstarším dorostem do celostátní lity dorostu. Dvakrát nám naši snahu překazil Covid, v první kompletní sezóně se nám to přes velmi náročnou druhou ligu a následnou baráž s Bohemkou podařilo. V další sezóně jsme tým v soutěži udrželi. V letošní sezóně bylo cílem s týmem U18 postoupit do druhé ligy, abychom měli v dorosteneckých kategoriích nejvyšší ambice."
FK Dukla je pro rozvoj mladých hráčů skvělým místem. Je to zapříčiněno lidmi, kteří mládež vedou a působí v ní. "Pozitivně nastavené prostředí je pro rozvoj kohokoliv mnohem příznivější, než tlakové prostředí s akcentem na výkon. Toto je součástí naší klubové filosofie a tento přístup nám dává směrem k rozvoji hráčů jednoznačně smysl. A stejně jako se v tomto prostředí rozvíjí hráči, tak se tu rozvíjí i trenéři."
V průběhu roku 2024 se Tomáš Kulvajt rozhodl přijmout nabídku od české reprezentace. Po sedmnácti letech čeká tohoto trenéra velká změna. "Nejvíc mi bude chybět kabina a každodenní kontakt s hráči. To je to, co mě spolu s tvorbou a realizací tréninku přímo na hřišti baví asi nejvíce," zároveň však přiznává, že nabídka na trénování národního týmu se neobjevuje každý den.
"Práce u národního týmu je diametrálně odlišná od té klubové. Dokázat vybrat z desítek talentovaných hráčů ty správné, ne nutně ty nejlepší, a za extrémně krátkou dobu jim vtisknout nějaký herní styl a být s ním úspěšný na mezinárodní úrovni bude velká výzva. Z pohledu svého trenérského rozvoje to vnímám jako další skvělou zkušenost a krok vpřed."
Během svého působení ovlivnili Kulvajta hlavně tři osoby, kterým patří jeho vděk. "Na Günterovi Bittengelovi bych chtěl ocenit jeho klid a nadhled, se kterým působí na své okolí. Díky akcentu na rozvoj hráčů a nikoliv na výsledek tu díky němu mají všichni klid na práci, což je v českém prostředí spíše výjimka."
"Jaroslav Hynek a Petr Fišar byli mými učiteli a pozitivní oponenturou ve chvílích, kdy jsem se učil trenérskému řemeslu a svým jednáním, přístupem a rozličnými pohledy mě vždy nutili nad věcmi přemýšlet více do hloubky a v širších souvislostech, za což jsem jim vděčný a touto cestou bych jim rád poděkoval."
Osmého června porazili jeho svěřenci v kategorii U19 Slovácko 1:0 a s počtem čtyřiačtyřiceti bodů a třetí nejlepší obranou v lize se umístili v konkurenci silných klubových akademií na skvělém osmém místě. Tomáš Kulvajt tak zakončil svoje působení víítěznou tečkou.