Třetí ze série rozhovorů s hráči mládeže, tentokrát s hráčem nejstaršího dorostu, Danielem Kozlem.
S fotbalem začínal v klubu FK Junior Vestec a později působil také v FK Dobřejovice. Do Dukly se Dan dostal v roce 2010, kdy ho do týmu přivedl trenér Žipaj, který ho znal z dřívějších utkání. Nyní je Dan kapitánem staršího dorostu U19.
Podle trenéra jsi udělal ohromný kus práce. Při pohledu do statistik a odehraných minut jsi nejužitečnější hráč. Jak vidíš ty svůj celkový výkon v podzimní části sezony?
Nechci hodnotit sám sebe, od toho jsou zde trenéři. Snažím se pomáhat týmu. Někdy se mi to dařilo více, někdy méně. Některá utkání jsme zvládli dobře, některé jsme nezvládli hlavně výsledkově. Nicméně bych chtěl dávat ještě více gólů.
Jaký je tvůj fotbalový vzor?
Mým fotbalovým vzorem je Frank Lampard.
Tvůj otec, Luboš Kozel, je trenérem A-mužstva. Bavíte se spolu hodně o fotbale?
Ano, bavíme se často. O mých utkáních, která stihne vidět, ale třeba i o těch v televizi.
Je pro tebe kapitánská páska důležitá?
Úplně důležitá pro můj výkon není, ale pokud ji mám, cítím větší zodpovědnost za tým. Věřím, že dokážu být lídrem, kterým by kapitán měl být.
Jaké máš jiné zájmy kromě fotbalu?
Všechny moje zájmy jsou spjaty s pohybem. Od fotbalu si odpočinu převážně jiným sportem, nejčastěji cyklistikou nebo v zimě lyžováním.
Kde se ideálně vidíš za 5 let?
Pět let je velmi dlouhá doba, za takovou dobu se může stát cokoliv. Chtěl bych dokončovat vysokou školu a dostat se do A-týmu Dukly.