Obránce Marios Pourizitidis posílí necelý týden před startem jarní části Chance Ligy Duklu Praha. Pětadvacetiletý obránce přichází do hlavního města ze Slovanu Liberec na půlroční hostování.
Už podle jména jde poznat, odkud Marios Pourzitidis pochází. Vysoký obránce se narodil v Řecku, jeho matka ale pochází z České republiky. Díky tomu má jak řecké, tak i české občanství. „Od té doby, co žiju v Česku se cítím být víc jako Čech. K oběma státům mám ale velmi podobný a vřelý vztah. Rád se vracím do Řecka za teplem, v Česku mi ale také nic nechybí. Jsem tu spokojený.“
Rodák ze Soluně začal svoji kariéru v týmu Platanias, odkud se následně přesunul do libereckého Slovanu. Na severu Čech debutoval v listopadu 2020 a od té doby odehrál sto pět zápasů v nejvyšší české lize. „Svoji kariéru jsem začal na Krétě a přesun do České republiky byl ze začátku šok. V Řecku bylo teplo i v zimních měsících a po přestupu do Slovanu mě potkal pravý opak. Obě dvě země mají v mnohém podobný styl fotbalu, větší důraz na souboje, které jsou pro Česko typické, mi nedělaly problém.“
Nová posila Dukly Praha zaujme při prvním pohledu především svojí výškou. Se svými sto devadesáti centimetry bude ve svém novém působišti patřit k těm nejvyšším. „V kabině je ještě pár stejně vysokých kluků jako já, takže moje výška nevyčnívá tolik nad ostatními. Ve hře se snažím svoji výšku využívat hlavně při standardních situacích, rád hraji hlavou.“
Není to ale jen výška, která Pourzitidise zdobí. Jak sám říká, předností má mnohem více. „Za svoji největší přednost považuji kvalitní hru levou nohou. Ta je obecně v české lize dost žádaná a asi i nedostatková. Nemám problém s hrou na pozici středního ani krajního obránce.“
Přes svoje obranné dovednosti vstřelil Pourzitidis také čtyři branky. Tu poslední zaznamenal v probíhajícím ročníku Chance Ligy v epet ARENĚ, když proti Spartě vyrovnával na 1:1. Právě na Letnou vyrazí v únoru Radovi svěřenci v rámci českého poháru. „Na tento zápas vzpomínám se smíšenými pocity. Na jednu stranu se mi podařilo vstřelit branku, v té době vyrovnávací, Sparta si ale nakonec vzala vedení zpět na svoji stranu. Doufám, že se v MOL Cupu proti letenským prosadím klidně i vícekrát.“
Dukla Praha absolvovala soustředění v Turecku, za necelý týden ji čeká první ligová prověrka. Celek z Julisky zamíří do Českých Budějovic, kde se s Dynamem střetne o velmi důležité body. „Z mého pohledu to bude jeden z nejdůležitějších zápasů v jarní části soutěže. Doufám, že se nám podaří zvítězit, a že tu bodovou propast mezi oběma celky ještě prohloubíme. Budu na zápas připravený, záleží pak na trenérovi, jestli se rozhodne mě nasadit.“
Příchod Pourzitidise byl reakcí na zranění Michala Svobody, což potvrzuje také člen představenstva FK Dukla Praha Jan Staněk. „V Turecku se nám na delší čas zranil Michal Svoboda. Již v létě jsme Mariose chtěli a teď se objevila možnost alespoň na část sezony ho získat. Tuto možnost jsme využili, nechtěli jsme jít do důležité části sezony jen se třemi stopery. Marios je silný zkušený stoper, který by nám měl v těžkých zápasech hodně pomoct.“
Mariosi, ať se Ti u nás daří!
Úvodních 15 minut bylo z obou stran vyrovnaných, než se do vyložené šance dostala Dunajská Streda, konkrétně útočník Bartol Barišić. Ten dostal skvělou přihrávku před branku od Aliouna Sylly, ale zblízka napálil pouze břevno Hruškovy branky.
Chorvatský forvard soupeře se prosadil až ve 24. minutě, kdy mu gólovou šanci centrem připravil Sylla. Tentokrát šlo o centr vzduchem, na který si Barišić naskočil a skóroval hlavou.
Aktuálně čtvrtý celek slovenské ligy byl v utkání nebezpečnější i nadále a po zásluze šel ve 33. minutě do dvougólového vedení. Na levé straně, i za pomoci teče, prošel kolem dvou dukelských hráčů Ammar Ramadan a z úhlu nastřelil tyč. Následnou dorážku si však našel Barišić a bez větších obtíží míč doklepl do odkryté branky.
Ke snížení se Dukla nadechla ve 43. minutě, kdy po ruce krajního obránce Romarica Yapiho dostala možnost kopat penaltu. K té si stoupl stejně jako proti Partizanu Bělehrad Muris Mešanović, jenže tentokrát úspěšný nebyl. Brazilský gólman Filipe vystihl jeho úmysl a nohama penaltu zneškodnil.
Do druhého poločasu udělal trenér Petr Rada několik změn a Dukla začala být nebezpečnější. V 55. minutě se k odraženému míči dostal Rajmund Mikuš, ale střela mu z úrovně penalty vůbec nesedla a zamířila nad branku.
O osm minut později se dostal ke střele zpoza vápna Marcel Čermák, ale jeho nedůrazná přízemní střela ve skluzu skončila pouze v rukavicích střídajícího gólmana Alexandara Popoviće. V největší šanci druhého poločasu se v 66. minutě po skvělém centru Jorginha ocitl Mešanović, který trefil míč z blízkosti hrudí, ale gólman Popović předvedl fantastický reflexivní zákrok.
Z dobré pozice střílel v 71. minutě po propadnutém centru na zadní tyč Mikuš, ale ani tentokrát míč netrefil tak, jak by si slovenský záložník představoval a jeho střelecký pokus mířil vedle branky. Závěr zápasu už výraznější šanci nenabídl a Dunajská Streda tak zvítězila výsledkem 2:0.
Dukla končí soustředění v turecké Antalyi, kde během deseti dní sehrála tři přípravná utkání s kvalitními soupeři. Do Prahy se tým z Julisky vrací s jednou remízou a dvěma porážkami. První přátelský zápas skončil smírně 2:2 se srbským Partizanem Bělehrad, následně přišla těsná porážka 2:1 s polským Widzewem Łódź a na závěr prohra se slovenskou Dunajskou Stredou. Mužstvo trenéra Petra Rady si z herního soustředění kýženou herní praxi a v sobotu 1. února od 16:00 odstartuje v Českých Budějovicích jarní část Chance Ligy.
Hodnocení zápasu:
Obránce Tomáš Vondrášek krátce po návratu na hotel zhodnotil závěrečné přátelské utkání tureckého soustředění: „Nemám rád hodnocení zápasu, které dělí utkání na první a druhý poločas. V tomhle případě ale udělám výjimku. První poločas od nás nebyl dobrý a nejsme s ním spokojení. Ztráceli jsme velké množství míčů na polovině soupeře a dovolovali mu přechod do útoku. Líbila se mi ale naše reakce ve druhém poločase. Změnili jsme styl napadání, který našim útočníkům více vyhovoval. Začali jsme získávat více balónů a dostávali se do příležitostí před brankou soupeře. Vytvořili jsme si tři tutové šance, po kterých nemuselo být daleko od vyrovnání či otočení zápasu. Celkový dojem ze zápasu je zvláštní. Chtěli jsme poslední utkání v Turecku zvládnout, ale bohužel se nám to nepodařilo. Už teď se ale těšíme na příští týden!“
Dukla si v Turecku zahrála s týmy, které patří mezi ty nejlepší ve svých soutěžích. Co si kádr odnáší z konfrontace s kvalitními evropskými výběry? „Potvrdili jsme si, že se můžeme rovnat soupeřům s velkou kvalitou, bohužel ale v zápasech rozhodly maličkosti. Musíme zapracovat na tom, abychom soupeřům tolikrát nedarovali laciné góly.“
Tomáš Vondrášek po zápase okomentoval i přínos soustředění v zahraničí pro celý tým a zmínil i to, na koho se po návratu do Čech těší nejvíce: „Utužili jsme tu partu, měli jsme skvělé podmínky pro trénink i regeneraci. Deset dní bylo poměrně dlouhých. Během kariéry jsem tak dlouhé soustředění ještě nezažil. Přiznám se, že se mi stýská po domově a po mé dceři, na kterou se moc těším. Po návratu do Prahy uděláme vše pro to, abychom do sezóny dobře vstoupili!“
Zápasová reportáž: